Ahoj, posíláme srdečný pozdrav do Brna a děkujeme za naší Vaší Anetku Jessinku Nicefriendovou, za 3 roky jejího života :). Nevím jak moc Vám za ni poděkovat, je to nejhodnější a nejvěrnější, nejveselejší a nejkrásnější stvoření na světě :). Jsem Vám za její život neskutečně vděčná, je to pro mě pořád to malé miminko a pro Adélku sestřička. Milujeme jí z celého srdíčka. A protože se narodila před půlnocí, tak jsme oslavili její krásné narozeniny už teď, ve čtvrtek totiž dělám státnice a zítra bude nervozita na vrcholu, tak jsme si to dnes užili se sýrovým dortíkem. Omlouvám se, že píši tak stručně, ale musím se ještě učit. Jestli se mi státnice povedou, bude to Jessinčina zásluha, neboť se se mnou měsíc, každý den oddaně učí a poslouchá všechny ty bludy, které jsem se musela nazpaměť naučit. Posílám pár aktuálních foteček, není to žádný zázrak, ale aspoň uvidíte, že ta naše černá šelmička - 37 kilové štěstí v našem bytečku, kde má svůj vlastní pokojík, se svou vlastní postýlkou, opravdu nestrádá a my všichni děláme první poslední, aby měla krásný, spokojený a milující domov. A asi vám nemusím říkat, kolem koho se to doma všechno točí :) Adélka by svou sestru za žádnou jinou nevyměnila. Ještě jednou děkujeme a posíláme sladkou psí pusu všem :)
Vaše Anetka - Jessinka, se svou smečkou Dádou, Adélkou a Honzíkem :)
28.7. Dnes ráno,hned jak se Art vyvenčil,jsme jeli na očkování a odčervení.Artík to zvládl skvěle a byl pochválen od paní doktorky za krásně udržovanou postavu a srst.Prý se takové štěňátko vidí málokdy.Chválila tudíž i chovatelskou stanici za správný systém a udržování štěňátka.Artík dostal “pigáro“ a dokonce i vakcínu proti klíšťatům a blechám.Samozřejmě je i odčervený.
Když jsme se dostali konečně domu,Art dostal snídani a miska byla hned prázdná.Po jídle je vždy strašně živý a hravý a tak jsme zkusili aportovat tenisák.Myslel jsem,že vždy když hodím Artymu míč tak u něho zůstane.Arty však jakoby pochopil,že to není jen hra,ale i něco jiného a hned pelášil s tenisákem až ke mně.Oba jsme to brali jako hru,ale také oba jsme věděli,že to pomůže k výchově.Proto jsme to trénovali jako přivolání.
Jakmile jsem hodil Artovi míč,hned byl u něho!Poslušně a velice rychle mi ho přinesl a jak jsem měl v ruce tenisák zase já,tak byl Artík můj.Proto SEDNI nebyl vůbec žádný problém,při povelu PUST se tenisáku ani nedotkl a jen v klidu čekal,než mu ho hodím.
Když se někde zasekl a já zavolal Arte,POJĎ SEM,tak po této hře(výchově) nechal všeho a utíkal ke mně.Takže se náš chytrý Artík naučil něco přinést,být v klidu když donesenou věc máte vy a proto není jeho,mimo hru přijít po zavolání jeho jména.Takže nový týden začal a my budeme pilně trénovat.
Včera jsme byli na delší procházce prozkoumat louky a lesy a celou cestu jsem měl Artyho bez vodítka u nohy.Do kopců,ve vysoké trávě mě pořád následoval.Je nejenom krásný,ale taky hlavně chytrý!.....
S pozdravem a packou
Daniel a Art.
22.7.08 Dnes nám došla fotečka od Daniela a Artíka .. děkujeme moc
Google 
Multi CH 
ARRY Nice Friend "U" 
